Ahoj Verčo.

Máme na tebe za Běhej Babice hned několik otázek.

1. Na start hned jedna rychlá. Běháš a proč? - Neběháš a proč? ‍

Aktuálně mám status Neběžce, ale doufám, že tím, jak budou děti starší, se mi znovu poštěstí si najít prostor a jít se proběhnout.

2. Můžeme se tedy bavit o tom, že běh k tvému životu patřil a nerada by ses toho statusu vzdala na dobro?

Přesně. Nikdy jsem ale nebyla dálkovým běžcem, spíše jsem si v klidném tempu užívala těch svých pár kilásků. Ale i tyhle moje kratší trasy mě nabíjely.

3. Pokud se bavíme o běhání ve tvém životě. Bylo to splnit si na křeč nějaké kilometry? Jinak. Byla to láska k běhání nebo povinnost?

Asi obojí, chtěla jsem se nějak dostat "do shapu" a pak mi vlastně došlo, že mě to baví a že jsem pyšná za každý uběhlý kilometr.

4. Co závody? Zkusila sis někdy tu atmosféru? Kolik sis zaběhla nejvíc.

Zkusila a je to nejvíc. Sice jsem to vždy na začátku přepálila a ke konci jsem už měla mžitky před očima, ale po rozdýchání jsem pak na sebe byla pyšná. Několikrát jsem běžela Birell Night run 10km a štafetu na maratonu a pak pro srandu firemní 02 štafety na 5km.

5. To není vůbec špatné. Na jaké vzpomínáš nejraději a kde sis naopak sáhla na dno?

Za mě nejvíc byl ten úplně první závod Birell night run, první závod na 10 km a vlastně úplně poprvé, co jsem uběhla 10km. S kamarádkou jsme se navíc vyhecovaly, že, slušně řečeno, nejsme žádné bábovky a těch 10 dáme pod hodinu. Sice jsem se už loučila se životem, ale dala jsem to. Takže na tenhle závod vzpomínám nejraději.

6. V Babicích, pokud vím, nežiješ dlouho. Myslíš si, že díky okolí, které tu je pro běh pohádkové, může nastat obrat, že obuješ znovu boty a vyběhneš?

Já v to doufám. Úplně si to říká vyběhnout prozkoumat ty okolní lesy.

7. Silnice nebo les? Sama nebo s parťákem?

Jednoznačně les se sluchátky v uších.

8. Pamatuješ ještě, co ti běh dával? Pokud si zažila tu euforii při běhu a po něm, kdy se z tebe vyplavuje hněv, endorfiny a pod., popiš a sama sobě si i připomeň tento stav.

Zpočátku, když jsou ještě síly, tak mě každý krok nabíjel energií. Když síly docházely, tak jsem se vnitřně musela motivovat, ať ještě doběhnu na konec cesty, k dalšímu stromu....Takže, ikdyž pak už bez sil, jsem měla super pocit, že jsem vyběhla a něco uběhla.

9. O Beˇhej Babice si už slyšela. Myslíš si, že když to je takto úzký a komunitní projekt v prostředí tobě známém, může to být pro tebe jeden z motivačních nástrojů, jak se nastartovat?

Myslím, že projekt Beˇhej Babice a jarní sluneční paprsky mi v tom pomohou.

10. Verčo, desátá otázka. Ráda si běhala a běh byl součástí tvého života. Okolí pro to vyběhnout, je dokonalé. Díky Běhej Babice v tom nikdy nebudeš sama, navíc budeš vědět kam. Máš hned o několik důvodů méně proč zítra nevyběhnout. Jdeš do toho?

S malým dítětem bez hlídání je pro mě nemožné zítra vyběhnout. Ale snad se mi to poštěstí již o víkendu. :-D

Za rozhovor ti moc děkujeme a věříme, že se již brzy potkáme na prvním společném kilometru v babickém lese.

P.S. Slib nám, že si na ledničku připevníš tohle krátké motto:

NEHLEDEJ ČAS NA BĚHÁNÍ, VYTVOŘ SI HO!

A UŽ VŮBEC NEHLEDEJ DŮVOD, PROČ ZROVNA DNESKA NEVYBĚHNOUT!

(můžeš si ho tam přilepit naší supr-trup samolepkou) .-) Tak to se pro tu samolepku musím stavit :)

Děkujeme ti a držíme palce!

BB.